Lidé uvažovali o mnohosti světů obydlených již od konce 16. století, ale postupný pokrok astronomie ukázal, že ve Sluneční soustavě žádný život mimo Zemi není. Nový impulz přišel až koncem 20. století díky objevům početných exoplanet u cizích hvězd. Zrodila se astrobiologie, která zkoumá hraniční podmínky pro život na Zemi, nejrůznější projekty hledají inteligentní život pomocí radioastronomie, ale opatrný optimismus krotí tzv. Fermiho paradox.
O přednášejícím: Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na přírodovědecké fakultě MU v Brně a astronomii na MFF UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde se pak zabýval výzkumem meteorů, komet, těsných dvojhvězd a nov. V r. 1981 přešel do Fyzikálního ústavu ČSAV v Řeži, kde se věnoval dálkovému průzkumu Země a výzkumu pulsarů. Od r. 1991 působí ve Fyzikálním ústavu AV ČR v Praze v oddělení astročásticové fyziky, kde se podílí na studiu extrémně energetického kosmického záření.
Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na přírodovědecké fakultě MU v Brně a astronomii na MFF UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde se pak zabýval výzkumem meteorů, komet, těsných dvojhvězd a nov. V r. 1981 přešel do Fyzikálního ústavu ČSAV v Řeži, kde se věnoval dálkovému průzkumu Země a výzkumu pulsarů. Od r. 1991 působí ve Fyzikálním ústavu AV ČR v Praze v oddělení astročásticové fyziky, kde se podílí na studiu extrémně energetického kosmického záření.
source
